Čeština (Česká republika)English (United Kingdom)

   krycipsi1           Naprodej1

Země původu: Německo

 

Klasifikace F.C.I.: skupina 4 - jezevčíci

 

Použití: lovecký pes, společník.

 

Celkový vzhled: nízký, krátkonohý pes s protáhlým, pevným tělem, dobře osvaleným, se směle vyzývavým držením hlavy a inteligentním výrazem. Přes krátké končetiny nesmí vypadat zakrsle nebo těžkopádně, ale ani příliš hubeně nebo lasicovitě

 

Povaha: jezevčík je osobností s dominantními sklony, inklinuje k samostatnému rozhodování. Potřebuje velmi důslednou výchovu a vedení, nesnáší však tvrdé zacházení, není vhodný pro lidi slabých povah nebo naopak vyžadující otrockou poslušnost. Při správném vedení je vynikajícím společníkem i pracovním psem. Je hrdý, důstojný a vyrovnaný, nesmí se projevovat agresivně nebo naopak bázlivě.

 

Temperament: živý, temperamentní, houževnatý

 

Velikost, proporce, substance: standardní: 7 - 9kg, trpasličí: obvod hrudníku do 35cm, králičí: obvod hrudníku do 30cm.

 

Hlava a lebka: protáhlá, suchá, ostře výrazná, shora a ze strany se stejnoměrně zužuje ke špičce nosu. Temeno hlavy je jen ploše klenuté, pozvolna a bez čelní rýhy probíhá do lehkého klabonosu. Jařmové oblouky silně vystupují.

 

Oči: středně velké, oválné, položené po stranách hlavy, s jasným, energickým, ale přesto přátelským výrazem. Barva zářivě tmavě červenohnědá až černohnědá u všech barev srsti. U šedých nebo skvrnitých jedinců nejsou skelné, rybí nebo perleťové oči nejsou vadou, ale ani nejsou žádoucí.

 

Uši: vysoko, ale ne příliš vpředu nasazené, přiměřeně dlouhé, zakulacené, ne příliš úzké, špičaté nebo se záhyby, velmi pohyblivé. Předním okrajem přiléhají těsně k líci.

 

Morda: nosní chrupavka a hřbet čenichu jsou úzké a dlouhé.

 

Nos: nosní otvory zřetelně otevřené.

 

Pysky: pysky dobře kryjí dolní čelist, mají jen lehce vyznačen koutek.

 

Zuby: silný, úplný chrup s nůžkovým skusem.

 

Krk: dostatečně dlouhý, svalnatý, suchý, bez laloku, šíje lehce klenutá, hrdě

 

 

nesený.

 

Tělo: dlouhé a pevné.

 

Hrudník: hrudník se zřetelně vystupující prsní kostí, po jejíž obou stranách jsou vidět prohlubně. Při pohledu zepředu je hrudní koš oválný, při pohledu ze strany dostatečně prostorný pro srdce a plíce. Žebra jsou položena daleko dozadu s postupným přechodem do břišní linie. Břicho je lehce vtažené. Odstup od země má činit 1/3 kohoutkové výšky psa.

 

Kohoutek: dobře vyznačen.

 

Hřbet: rovný.

 

Ocas: nasazen a nesen ve stejné linii jako páteř, bez zakřivení.

 

Hrudní končetiny: svalnaté, silné, pevné, hluboké a široké. Lopatka dlouhá, šikmá, dobře přiléhající k hrudnímu koši, pevně osvalená. Ramenní kost svírá s lopatkou pravý úhel. Předloktí je krátké, lehce dovnitř vbočené, pevně osvalené. Zápěstní klouby poněkud blíže k sobě položené než klouby ramenní. Při pohledu ze strany není záprstí (spěnka) ani příliš strmé, ani prohnuté.

 

Tlapy: uzavřené, dobře klenuté, s pevnými polštářky a silnými drápy. Čtyři z pěti prstů slouží k našlapování. Drápy jsou dobře pigmentované.

 

Pánevní končetiny: záď dlouhá, široká, kulatá a dobře osvalená. Pánevní kost nepříliš krátká, dostatečně silně vyvinutá, mírně šikmo položená. Stehno silné, dostatečně dlouhé, v pravém úhlu k pánvi, plně osvalené. Koleno široké a silné. Holenní kost krátká, v pravém úhlu ke kosti stehenní, pevně osvalená. Široká pata se silně vyčnívající patní kostí. Dlouhé a pohyblivé zánártí je lehce dopředu zahnuté. Při pohledu zezadu jsou pánevní končetiny zcela rovné.

 

Tlapy: uzavřené, dobře klenuté, s pevnými polštářky a silnými drápy. Čtyři z pěti prstů slouží k našlapování. Drápy jsou dobře pigmentované.

 

 

Osrstění:

  • hladkosrstý: srst krátká, hustá, lesklá, hladce přilehlá, bez holých míst. Vadou je příliš jemná a řídká srst, kožené konce uší, místa bez srsti nebo všeobecně příliš bohatá či hrubá srst. Ocas je dobře, ale nepříliš bohatě osrstěný. Poněkud delší ostřejší vlas na spodní straně není vadou, ale znakem kvalitního osrstění. Kartáčovitý ocas je vadou stejně jako ocas neosrstěný či s holými místy.
  • dlouhosrstý: srst měkká a hladká, lesklá. Prodlužuje se pod krkem, pod celým tělem, zejména však na uších, zadní straně běhů, kde tvoří praporce a kalhotky a na spodní straně prutu tvoří vlajku. Srst přesahuje spodní okraj ucha, krátká srst na tomto místě, tzv. kožené ucho , není žádoucí. Příliš bohatá srst (tzv. ploutev) na tlapkách je nežádoucí. Srst je po celém těle rovná. Chybná je příliš bohatá (po celém těle stejně dlouhá) nebo kudrnatá srst. Taktéž nepřiléhající osrstění.
  • drsnosrstý: s výjimkou mordy, obočí a slechů je po celém těle přilehlá, hustá, drsná srst s podsadou. Na mordě jsou vousy, obočí je kartáčovité. Na uších je srst kratší než na těle, téměř hladká, avšak přece podobná ostatní srsti. Ocas je drsně, ale přilehle osrstěný, na konci bez štětičky. Celkový vzhled srsti je takový, že při pohledu zdálky působí jako hladkosrstý jezevčík. Měkká, stejně jako odstávající, nakadeřená nebo kudrnatá srst je vadou, nesmí chybět podsada. Vadou je i vlajka na spodní straně ocasu.

 

Barva srsti:

  • jednobarevní: červená, červenožlutá nebo žlutá, všechny s nebo bez příměsí černé barvy. Přednost má čistá barva bez příměsi. Červená barva je cennější než červenožlutá a žlutá. Nos a drápy jsou černé, červená se připouští, ale je nežádoucí.
  • dvoubarevní: sytě černá, hnědá, šedá nebo bílá vždy s rezavě hnědými nebo žlutými znaky nad očima, po stranách čenichu a pysků, na vnitřní straně uší, na prsou, na vnitřní straně hrudních i pánevních končetin, na tlapách, okolo konečníku a na třetině až polovině spodní strany ocasu. Černá nebo bílá barva bez pálení není přípustná, mizející pálení, stejně jako příliš rozšířené je vadou. Barva nosu a drápů bývá v souladu s barvou osrstění, ale černá má přednost.
  • skvrnití (tygrovaní, žíhaní) jezevčíci: základní barva u tygrovaného jezevčíka je černá, červená, šedá až bílá s tmavými nepravidelnými skvrnami (velké plochy nejsou žádoucí) barvy tmavošedé, hnědé, červenožluté nebo černé barvy. Požaduje se, aby nepřevládala ani světlá, ani tmavá barva. Barvou žíhaných je červená nebo žlutá s tmavším žíháním. Nos a drápy stejné jako u dvoubarevných jezevčíků.
  • jiné barvy: všechny dosud nejmenované barvy.

Způsob chůze: mechanika pohybu je zcela plynulá, pohyb nesmi být valivý nebo trhaný.

 

Vady: každou odchylku od výše uvedených bodů je nutno považovat za vadu, jejíž ohodnocení by mělo být ve správném poměru ke stupni odchylky.Při hodnocení se nebere zřetel na M3. Chybějící dva P1 se nehodnotí jako vada. Chybějící jeden P2 je vada v případě, že nechybí mimo M3 další zuby. Rovněž tak je vada odchylka od korektního, uzavřeného, nůžkového skusu, např. klešťový skus.

 

 

 

 

Těžké vady: Slabší, vysokonohá nebo při zemi se ploužící postava. Jiné vady chrupu, než které jsou popsané mezi vadami popř. vylučujícími vadami. Skelné oči u jiných než skvrnitých psů. Špičatá a velmi zřasená slecha. Tělo visící v ramenou. Pronesený hřbet, kapří hřbet. Slabá bedra. Silně přestavěný pes (záď stojí výše než kohoutek). Příliš slabý hrudník. Chrtovité, vtažené slabiny. Špatně zaúhlená přední a zadní končetina. Slabá, málo osvalená zadní končetina. Kravský postoj, sudovitý postoj. Dovnitř nebo příliš ven vytočené tlapy. Roztažené prsty. Těžkopádná, neohrabaná, kolébavá chůze.

 

Vady osrstění:

 

  • hladkosrstý jezevčík: příliš jemná, řídká srst. Neosrstěná místa na sleších (kožené uši), jiná neosrstěná místa. Příliš hrubá, dlouhá srst. Kartáčovitý ocas. Částečně nebo v celé délce neosrstěný prut.
  • drsnosrstý jezevčík: měkká srst, ať krátká či dlouhá. Dlouhá, ve všech směrech od těla odstávající srst. Kudrnatá nebo vlnitá srst. Měkká srst na hlavě. Vlajka na prutu. Chybějící vous. Chybějící podsada. Krátkosrstost.
  • dlouhosrstý jezevčík: po celém těle stejnoměrně dlouhé osrstění. Vlnitá nebo rozježená srst. Chybějící vlajka na prutu. Chybějící převislá srst na sleších. Krátkosrstost. Silně pěšinkou rozdělená srst na hřbetě. Příliš dlouhé osrstění mezi prsty.

 

Vylučující vady: velmi bázlivá nebo agresivní povaha. Předkus, podkus, nepravidelný skus. Vadné postavení špičáků spodní čelisti. Chybějící jeden nebo více špičáků nebo jeden nebo více řezáků. Chybějící další premoláry nebo moláry.

(Výjimky: vodstavci „Vady“ uvedené dva P1, resp. jeden P2 bez ohledu na M3).Odsazený hrudník. Veškeré vady prutu. Velmi volné lopatky. Překlubování („Knicken“) vzápěstním kloubu. Černá barva bez pálení, bílá barva s nebo bez pálení, jiné zbarvení než uvedeno vodstavci „Zbarvení“.

 

 

Poznámka: Psi musí vykazovat dvě zřetelně normální varlata zcela sestouplá v šourku.

 

 
Copyright © 2024. Vivesbohemia.cz - chov a výcvik loveckých plemen. Designed by 4feet.cz