Maďarský ohař krátkosrstý
Země původu: Maďarsko.
Použití: všestranně lovecky upotřebitelný pes pro lov v poli, na vodě i v lese. Jeho charakteristickými vlastnostmi jsou zejména výrazný smysl pro stopu, pevné vystavování, vynikající vlohy pro přinášení a cílevědomé sledování stopy na vodě při velké ochotě k vodní práci. Dobře zvládá práci v obtížném terénu i extrémní počasí. Nesmí projevovat bázlivost po výstřelu, strach ze zvěře, absenci vloh k vystavování a přinášení a nechuť k vodní práci. Pro svou bezproblémovou povahu a přizpůsobivost je vhodný i k držení v bytě.
Klasifikace FCI: skupina 7 - ohaři. Sekce 1 - kontinentální ohaři s požadovanou zkouškou z výkonu (polní a vodní práce).
Historie a původ: předkové maďarského ohaře přišli do své vlasti společně s kočujícími maďarskými kmeny. První stručnou zmínku o těchto psech lze doložit již v dokumentech ze 14. století. Jeho význam pro lov však výrazněji rostl teprve od 18. století. Koncem 19. století pak byly v Maďarsku pořádány soutěže pro ohaře, jichž se s velkým úspěchem zúčastnili také ohaři maďarští. Na vzniku tohoto plemene se podílela také jiná plemena loveckých psů. Cílevědomý chov začal v roce 1920 a v roce 1936 byl maďarský ohař uznán mezinárodní kynologickou organizací FCI jako samostatné plemeno.
Všeobecná charakteristika: středně velký elegantní lovecký pes ušlechtilého vzhledu s krátkou žemlově zbarvenou srstí. Spíše lehká suchá stavba těla tvoří harmonii mezi krásou a sílou.
Důležité proporce:
- Délka těla mírně překračuje kohoutkovou výšku.
- Hloubka hrudníku dosahuje téměř poloviny kohoutkové výšky.
- Čenichová partie je o něco kratší než polovina délky celé hlavy.
Povaha: živá, přátelská, vyrovnaná, lehce cvičitelný. Navázání kontaktu s vůdcem patří k jeho základním vlastnostem. Nesnáší hrubé zacházení a nesmí být ani agresivní, ani bázlivý.
Hlava: suchá, ušlechtilá, s dobrými proporcemi.
Lebka: přiměřeně široká, mírně klenutá, s nepříliš výraznou čelní brázdu, která probíhá ve směru stopu. Oční oblouky jsou výrazné, stop je mírný.
Nos: je dobře vyvinutý se širokými nozdrami, jeho barva ladí s tmavým tónem srsti.
Morda: čenichová partie je tupá, ne zašpičatělá, dobře osvalená se silnými čelistmi. Hřbet nosu je rovný. Pysky jsou přiléhavé, nikoliv převislé.
Čelisti / zuby: čelisti jsou silné s dokonalým, pravidelným a úplným nůžkovým skusem, přičemž horní řada řezáků překrývá bez mezery spodní a zuby stojí přiměřeně kolmo; 42 zdravých zubů dle zubního vzorce. Líce jsou silné, dobře osvalené .
Oči: oči jsou středně velké a mírně oválné. Oční víčka jsou dobře uzavřena. Pohled živý, inteligentní. Barva očí je hnědá a ladí s barvou srsti, přičemž přednost se dává tmavší barvě.
Uši: Uši jsou nasazeny mírně vzadu a středně vysoko. Ušní boltce jsou jemné a přiléhají k lícím. Mají tvar zakulaceného V a jejich délka tvoří tři čtvrtiny délky hlavy.
Krk: středně dlouhý, přiměřený k tělu, dobře osvalený, mírně klenutý, bez rušivého laloku.
Trup: kohoutek je výrazný a svalnatý. Hřbet je pevný, rovný, dobře osvalený. Trnové výběžky mají být zakryty svalstvem. Bedra jsou krátká, široká, pevná, osvalená, rovná či mírně klenutá. Přechod od hřbetu k bedrům je kompaktní a pevný. Záď je široká a dostatečně dlouhá, dobře osvalená, ne krátká, k nasazení ocasu mírně spáditá, nesmí být sražená. Hrudník je hluboký a široký s výrazným osvaleným předhrudím, hrudní kost má sahat co nejdále dozadu. Hloubka hrudníku má dosahovat k loktům. Žebra jsou mírně klenutá. Spodní linie tvoří elegantní oblouk, břicho je napjaté a lehce vtažené.
Ocas: poměrně nízko nasazený, silný v nasazení, ke špičce se zužuje. V zemích, kde není kupírování zákonem zakázáno, se s ohledem k loveckému využití krátí o jednu čtvrtinu. Pokud není zkrácen, dosahuje až k hlezennímu kloubu a je rovný, případně lehce šavlovitě zahnutý. Při pohybu je nesen vodorovně. Ocas je dobře a hustě osrstěn.
Končetiny:
- Hrudní končetiny jsou při pohledu zepředu rovnoběžné, při pohledu zboku kolmé a dobře podsunuté pod tělem, mají dobře utvářené kosti a silné svalstvo.
- Lopatka je dlouhá, šikmá a ploše přiléhající. V pohybu je pružná a je výrazně osvalená. Dobré zaúhlení mezi lopatkou a ramenní kostí.
- Ramenní kost je dlouhá a dobře osvalená.
- Lokty těsně přiléhají k tělu, nejsou ani vytočené, ani stočené dovnitř. Dobré zaúhlení mezi ramenní kostí a předloktím.
- Předloktí je rovné a dlouhé, dostatečně osvalené se silnými, nikoliv však hrubými kostmi.
- Zápěstí je suché a pevné.
- Nadprstí je krátké a jen mírně šikmé.
- Tlapy jsou lehce oválné s pevně sevřenými, dobře klenutými silnými prsty a silnými hnědými drápy. Pevné a odolné polštářky šedavého odstínu. V klidu i pohybu jsou tlapy rovnoběžně.
- Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu rovné a rovnoběžné, při pohledu zboku správně zaúhlené se silnými kostmi.
- Stehno je dlouhé, osvalené, s odpovídajícím zaúhlením mezi pánví a stehnem.
- Kolena jsou dobře zaúhlená.
- Lýtka dlouhá, osvalená a šlachovitá. Délka lýtka odpovídá přibližně délce stehna. Dobré zaúhlení mezi lýtkem a hleznem.
- Hlezno je silné, suché a šlachovité, poměrně nízko položené.
- Nadnártí je kolmé, krátké a suché.
- Tlapy pánevní končetiny viz tlapy hrudních končetin.
Pohyb: typickým chodem je pružný a elegantní prostorný klus s prostorným a dlouhým krokem. V poli hledá vytrvalým cvalem. Při pohybu je hřbet pevný a zůstává ve vodorovné poloze. Nežádoucím typem pohybu je mimochod.
Kůže: pevně přiléhá k tělu, netvoří záhyby a je dobře pigmentovaná.
Srst: krátká a hustá, má být pevná a tuhá, na hlavě a na boltcích je jemnější, hedvábná a kratší, na spodní straně ocasu naopak o trochu delší. Srst má pokrývat celé tělo, břišní krajina je však méně osrstěná. Srst nemá podsadu.
Zbarvení: různé odstíny žemlové barvy. Ušní boltce mohou být tmavší, jinak jednotné zbarvení. Červené, hnědavé nebo vybledlé barevné tóny jsou nežádoucí. Malá bílá skvrna na předhrudí nebo na hrdle do průměru 5 cm stejně jako bílé odznaky na prstech tlap nejsou vadou. Barva pysků a očních víček odpovídá barvě nosu.
Velikost: psi 58-64cm, feny 54-60 cm. Zvyšovat kohoutkovou výšku je nežádoucí, vhodné je usilovat o střední velikost. Statická a dynamická vyrovnanost a symetrie jsou důležitější než v centimetrech naměřená výška.
Vady: jako chyba musí být posouzena každá odchylka od uvedených údajů, hodnocení chyby by pak mělo být přímo úměrné stupni odchylky.
Vylučující vady:
- výrazné odchylky od standardu plemene.
- hrubé odchylky od pohlavního výrazu.
- netypická hlava.
- skvrnitý nos.
- převislé pysky a volné otevřené koutky.
- předkus, podkus, nepravidelný skus, jakož i přechodné formy.
- chybění jednoho nebo více zubů ze skupiny řezáků (I), špičáků (C) nebo třenových zubů (P2 - 4 ) a stoliček (M 1 a 2), absence více než dvou třenových zubů P1. Neprořezané zuby se hodnotí jako chybějící
- nadpočetné mimo řadu rostoucí zuby.
- rozštěp patra či pysku.
- světle žluté oko, příliš volná víčka, ektropium, entropium, dvojitá řada řas.
- výrazný lalok pod krkem.
- vlčí drápky, tzv. paspárky.
- špatná mechanika pohybu.
- netypické osrstění.
- tmavohnědá či světle žlutá barva, vícebarevnost, nejednotná barva, bílá hrudní skvrna v průměru větší než 5 cm.
- bílé tlapy.
- nedostatečně pigmentovaná kůže, oční víčka a pysky.
- kohoutková výška odchylující se o více než +-2 cm od standardu.
- bázlivá povaha.
Poznámka: psi musí mít patrná dvě varlata plně sestouplá v šourku.
|